Manažerská pozice je často vnímána jako vrchol profesní dráhy. Mnoho lidí si totiž roli týmového vedoucího spojuje se statusem, respektem a rozhodovacími pravomocemi, což jsou věci, po kterých mnozí lidé touží. Ale realita vedení lidí a zodpovědnosti za výsledky s sebou nese i temnější stránku. Některé pravdy si manažeři uvědomují až s časem, jak nabývají zkušenosti a absolvují často ne zcela příjemné lekce. Zde jsou čtyři kruté pravdy, které si dříve či později uvědomí každý manažer – a o kterých je dobré vědět co možná nejdříve.
Ne každý vás bude mít rád. Ale to je v pořádku.
Mnoho manažerů, hlavně těch čerstvých, má ambice být se všemi podřízenými zadobře. Chtějí být „skvělý šéf“ pro celý svůj tým. Ale snažit se být oblíbeným manažerem za každou cenu je cesta k vyhoření. Rozhodování někdy znamená říci „ne“, ukončit spolupráci nebo dát nepříjemnou zpětnou vazbu. Někdo vás za to nebude mít rád. A to je v pořádku. Pamatujte, že vaším úkolem není být populární, ale spravedlivý a profesionální.
Zaměstnanci vás pozorují. Víc, než si myslíte.
To, co říkáte, je důležité. Ale ještě důležitější je to, co děláte. Když někoho zvýhodníte, přehlédnete, když nedodržíte slib nebo naopak oceníte výkon – to vše vaši podřízení vidí a vnímají a tvoří si o vás určitou představu. Tím, jak se chováte, tedy do velké míry ovlivňujete i jejich chování a produktivitu. Nesnažte se být někým, kým nejste, nic nepředstírejte a nesnažte se s vašimi podřízenými budovat falešnou důvěru.
Čím výš jste, tím méně přímé zpětné vazby dostáváte.
Jakmile se stanete něčím nadřízeným, lidé s vámi přestanou mluvit tak transparentně, jak s vámi mluvili doposud. Budou vám říkat to, co si myslí, že chcete slyšet. Kritika začne mizet. A to je nebezpečné pro vás a pro váš další osobní rozvoj. Musíte proto aktivně budovat prostředí, kde se lidé nebojí mluvit pravdu a kde vám mohou říct i negativní zpětnou vazbu.
Nikdo vás nepřipraví na osamělost vedení.
Manažeři často zjistí, že s povýšením přišla i samota. Najednou nemáte s kým sdílet své pochybnosti, nejste takříkajíc „jedním z týmu“. Vedení je ze své podstaty osamělé. O to důležitější je budovat si podpůrnou síť mentorů, kolegů neb koučů, kteří vám pomohou se s novou rolí vyrovnat a dál se udržitelně rozvíjet.
-mm-